Převzato z papírového vydání časopisu Polaris, při rozdílných tvrzením či údajích platí papírový Polaris. Některé části časopisu byly z různých důvodů vyjmuty.Od čísla k číslu2. února pokračoval Brněnský běžecký pohár závodem v Tuřanech * stejný den uspořádalo RBK pěkný parkový závod v Blansku * o týden později jsme byli na prvním letošním soustředění ve Vracově * další závod BBP se běžel 16. 2. v Ráječku * v neděli pak proběhl již třetí díl Brněnské zimní ligy * v pondělí 18. února na oblastní schůzi byla dotvořena oblastní termínovka Blanenský supersprint2.únorový den jsme v hojném počtu zamířili na sever od Brna, a to na supersprint do Blanska (jen pár odvážlivců se místo toho vydalo na rovinu do Tuřan, kde se běželo další BBPčko). Čím bych teda začal? Asi tím, že to bylo super. Ale radši od začátku. V sobotu ráno jsme se asi o půl deváté sešli na hlavním nádraží v Brně. Vlak jsme zaplnili skoro dokonale. No a kam jsme nevlezli my, tam vlezli nějací skauti. Takže jsme se okolo půl desáté vyvalili z vlaku na blanenském nádraží. Odtud to byl jen kousek na shromaždiště, které bylo ve zdejším Domě dětí a mládeže. Pořadatelé z RBK (Radioklub Blansko) měli všechno skvěle připraveno (snad jen popisy mohly být v piktogramech, ale to byla drobnost). SportIdent, nová mapa a poměrně dobrá konkurence (Hanácká oblast) slibovala nádherný závod. Mapa byla v měřítku 1:5000. Trať (pro H21) byla postavena asi na půl hodiny a obsahovala uprostřed i šestikontrolový scorelauf, nad kterým bylo potřeba docela popřemýšlet. Ostaní tratě byly taky namotány celým městem, takže kdo Blansko moc neznal, tak ho teď docela dobře poznal. V D21 vyhrála s obrovským náskokem prostějovská dorostenka Lenka Zatloukalová, před Johanou Hoffmannovou ze Zbraslavi a Lenkou Novotnou, 4. Pak skončila Jana Gebauerová. V mužích pak Petr Hynek (Prostějov), před Markem Otrubou a Radimem Perknovským. Z našich se najvíce dařilo Prokůpkovi, který skončil 7., těsně následován Keňou na 9. Místě. V ostatních kategorií pak běželi výborně Adam Chromý (H18) a Jitka Kabáthová (D35), když dokázali zvítězit. Po závodě pak proběhlo vyhášení výsledků, které jsme bohužel museli oželet, abychom stihli vlak (tím bych se chtěl pořadatelům omluvit). Dejv Výsledky: D14 3. Rambousková Hana, 6. Zelinková Ludmila; D18 3. Uhnavá Markéta, 5. Sladká Kateřna, 7. Stratilová Marie; D19 3. Novotná Lenka, 4. Gebauerová Jana, 10. Navrkalová Petra, 11. Humlíčková Kateřina, Kadlecová Eva, Šmídová Eva, Kadlecová Zlata; D35 1. Kabáthová Jitka; H14 11. Zimmermann Štěpán; H18 1. Chromý Adam, 2. Pracný Jakub; H19 7. Prokop Petr, 9. Kőnig Lukáš, 13. Koča Jaroslav, 16. Humlíček Aleš. Soustředění ve VracověShodou náhod se do redakce dostaly dva články, takže je tady máte oba.8.-10.2.2002 bylo soustředění ve Vracově. Odjíždělo se hromadně vlakem někdy brzo odpoledne, bohužel nevím, jak to probíhalo, jelikož sem musela sedět v autoškole. Ne abyste se mně zas smáli, fakticky se blíží doba, kdy budu vpuštěna – jako řidička auta – mezi ostatní účastníky silničního provozu! Těšte se. No vrátím se k soustředku. Jela sem kolem pátý, sama samotinká. Borec, kterej seděl vedle mě se mě asi 3x ptal kolik je hodin a taky na mě vysockoval žvejkačku. Pak sem usla a vzbudila sem se až v Kyjově, kde sem musela přesedat, což mě lehce vyvedlo z míry, protože sem si myslela, že jedu přímo. No nic. No a pak sem konečně byla ve Vracově, celkem dost utahaná, takže sem si akorát vyzvedla Zlatku a taky sem si hodila věci do tělocvičny nebo ňák tak. Pak to byla jasná volba – Snack bar + kino. Ve Snacku sme narazily na trio ZuKli, Kolbič a Dejv. Chystali se platit a pak taky plánovali přesun do kina. My starý závislačky sme ještě stihly kafčo a valily sme za nima. Tentokrát promítali film „Stalo se jedné žhavé noci“ s Liv Taylor v hlavní roli, nebo něco podobnýho. No film raděj nebudu popisovat, jelikož vlastně ani není moc co. To už i těch loňskejch „60 vteřin“ mělo lepší děj. Pak sme zas zapadly do Snacku, kam za náma později přišel Miky s Kristýnou a naši mladí – teda mladší jak já. Do tělocvičny sme se vrátili lehce později, ale co, stejně se tam nedalo moc spát, protože Saša se cítil pobaveně a smál se. Pak sem spala, holky ráno tvrdily, že mě někdo ještě v noci volal – a měly pravdu – jenže když spím, tak spím a nic moc mě nevzbudí. No stejně sorry děvčata. Na ráno si zas tak moc nepamatuju, protože po ránu nevnímám tak, jak by bylo občas potřeba. Ale to je jedině dobře, dostávám se totiž konečně k tomu, co by vás mělo zajímat asi tak nejvíc. Trénink. Dopoledne jsme měli pestrobarevnej program. Prvně se šla ve dvou linie (2,5 – 3,5 km) následoval paměťáček (2,8 nebo 4,2 km) a sudá-lichá o 8 kontrolách a celkový dýlce 7,1km, ale dalo se to zkrátit. Samozřejmě, že ti největší drsoni zvládli všecko, mňo, to ale rozhodně nebyl můj případ. Všichni sme se rozklusali k hřišti, Markéta prohlásila, že to půjdou s Radkou celý opačně, což nebyl vůbec špatnej nápad, takže sme se s Kačkou vydaly za nima. Ze začátku sme to dost napálily, takže už na 4 sem Kačce dávala instruktáž, co se mnou má dělat, až se tam někde zhroutím. To ji trochu vyděsilo, tak k mý velký radosti rychlost našeho běhu klesla na přijatelnou úroveň. Stejně mě to stačilo, na paměťák sem se vybodla stejně tak jako na linii a jen sem vyklusala spolu s Dejvem, kterej se pro jistotu šetřil. No pak sprcha, oběd, cukrárna a chvilka válení. Odpoledne se šly štafety. Rozbíhali borci (3,2 km), pak šly ženský (3,2 km) a finiš zas kluci (2 km). Libor s Alešem nachystali tratě, který byly víc než cokoliv jinýho silně zákěřný, takže z 24 štafet bylo 13 disk, některý i na více úsecích. Pak se jen sebraly kontroly a zase klasicky sprcha, jídlo, hospoda. Tentokráte sme se všichni sešli večer u Lojzy nebo jak se to jmenuje. Koukali sme na olympiádu – borci na běžkách 30 km, pak se najednou předevšema objevilo šílený množství skleniček. Čekali sme, kdo se přihlásí k zodpovědnosti a vyda ho – Mlejnek slavil narozeniny a do skleniček paní hospodská rozlívala šampus. Paráda. Večer byl kupodivu celkem klid. V neděli sme měli Švýcarskou hru-shluky a azimuťák. Shluky sem šla zase s Kačkou, tentokrát to bylo lepší, protože ze začátku bylo Katce blbě, takže sem jí i stačila, po pěti shlukách sem se na to opět vybodla. Ale trénink to byl jako vždycky hezkej a vydatnej. Zase sprcha, jídlo, odpočinek v cukrárně ( a hlavně to kafe ). Pak se šla většina proklusnout nebo hrát fotbálek – to se mě taky netýkalo, jelikož sem se rozhodla, že mě bolí koleno – což ostatně až do těď. Pak se jelo domů. Mooooc se mně ve Vracově líbilo, takže bych chtěla poděkovat za všechny, kdo se zúčastnili a pěkně si zaběhali ( no Zlatko, snad to někdy vyjde ) Liborovi, Alešovi a tak za nádhernej tréninkově laděnej víkend. Míša PS: ZuKli, jestli to zas obšlehneš to toho vašeho Jantaru, budu tě hrozně nenávidět!!! Jen doufám, že to neprojde vaší cenzurou, nebo že je v tomhle článku úplný minimum použitelnejch věcí. Každopádně, jestli tam někde najdu ňákej svůj kus, mám u tebe Berentzena. V pátek 8.2. jsme se sešli asi o půl druhé na hlavním nádraží a absolvovali jsme cestu vlakem do Vracova. V době, kdy jsme dorazili do tělocvičny ve Vracově, byla velmi překvapivě obsazená nohejbalisty. Tak jme se byli nuceni převléct ve velmi stísněném prostoru a jít na první běžecký trénink. Pro některé jedince, kteří dokonale neznají zdejší pořád stejný les (třeba já), to bylo značně komplikované, ale naštěstí ne nezvládnutelné. Když jsme se z tréninku vrátili, byla tělocvična zase překvapivě obsazená, tentokráte však fotbalisty. Zhusta se nimi snažil na něčem domluvit (mám pocit, že chtěl aby si zahráli proti nám), ale neuspěl, a tak jsme tam na ně hodinu zírali, než jim to začalo být trapný a odešli. Mluvilo se sice ještě o večerní návštěvě cimbálky, ale ta naštěstí nedorazila, a tak byl relativní klid. Další den byl na programu trénink, který bych nazval: „od všeho něco“. Jednalo se o tři různé tréninky v jednom. První část byla linie ve dvojici (ta tam asi byla, abychom nahnali nějaký ty kilometry navíc). Pokračovalo se paměťákem a poslední částí byla sudá lichá. Po obědě v místní školní jídelně jsme se vydali na štafety. Jednalo se o dvojčlenné štafety, ale trať byla velmi fikaně trojúseková (no co, změna je život), a tak jeden ze štafety (buď ten lepší, anebo jako v některých případech, ten starší) šel dva úseky (tentokráte už logicky první a třetí). Dalším logickým tahem bylo to, že třetí úsek byl nejkratší, asi proto, aby někteří jedinci na trati nezkolabovali. Výsledky štafety byly značně zajímavé. Nepotvrdilo se pravidlo, že štafety bez kódů vyhraje ten, kdo nediskne. Disklo to jen čtrnáct štafet z dvaceti čtyř. Chtělo to tedy trochu makat, a tak moje hvězdná štafeta (šel jsem s Jerrym) skončila až devátá, před Evčinou štafetou. V neděli ráno jsme vyrazili na shluky a po nich se začalo balit. Někteří aktivní jedinci si šli odpoledne ještě zaběhat, ale my línější jme hráli v tělocvičně fotbal. Při odjezdu bylo zvláštní, že nám neujel vlak, ale ani jsme ho nemuseli dobíhat, a tak jsme v pořádku odcestovali do Brna. Soustředění bylo vydařené, dokonce vyšlo i počasí, a tak to byl pro všechny určitě příjemný víkend. Jirka Zelinka Výsledky štafet z Vracova 9.2.2002 naleznete zde. Brněnský běžecký pohár – RáječkoV sobotu 17. února se za příjemného jarního počasí běžel již 8. Závod brněnského běžeckého poháru. Centrum závodů bylo tentokráte v Ráječku u Blanska a běželo se jna již standatních tratích. Ženy měli připraven oficiálně 6 kilometrů dlouhý závod. Ještě loni však trať měřila jen 5 kilometrů a je velmi pravděpodbné, že těch 5 kilometrů měřila i letos. Nejlépe se opět dařilo Barbaře, která se umístila na pěkném 28. místě v celkovém pořadí na trati 5 kilometrů. Další trojice na Báru něco málo ztratila a mezi Pavlou a Jančou se o konečném pořadí rozhodovalo až v cílové rovince. Vmužích poměrně s přehledem zvítězil Michael Nejedlý, který se v letošním roce připravuje na ME v atletice, kde by chtěl startovat na trati 3 km překážek. Zhusta s necelou minutou ztráty byl na 6. místě. Pěkný výsledek zaběhl Prokůpek, který tentokráte na Zámka v cíli ztrácel jen jeden a půl minuty. Zhusta Výsledky: 5km 1. Milostný Josef (ARC Brno) 16:57, 28. Reinerová Barbara 20:23, 41. Čermáková Pavla 22:20, 42. Gebauerová Jana 22:22, 49. Sladká Kateřina 23:09; 10km 1. Nejedlý Michael (New Balance Brno) 31:27, 6. Zřídkaveselý Libor 32:23, 30. Zámečník David 35:36, 45. Prokop Petr 37:06, 77. Krejčí Bronislav 39:06. Rozpis tréninků - platí do 31. března 2002
Program na únor -březen 200223. 2. – SO – mapový trénink – Hády, Velká Klajdovka – sraz do 9:30 hod. – mapa: Přední Hády – doprava vlastní (bus č. 56 – ze Staré Osady, zastávka: Velká Klajdovka) 2.3. – SO – Brněnský běžecký pohár (9. závod) – Modřice, sokolovna – sraz do 9:30 hod. – 5km 10:15 hod., 10km 11:00 hod. – přihlášky předem nejsou třeba, na místě s vkladem 30,-Kč –tramvaj č. 2 (výstup zast. Tyršova –předposlední zastávka směr Modřice), autobus MHD č. 49 (výstup zast. U Matěje) 3. 3. – NE – 4. závod brněnské zimní ligy – hala SK Brno Žabovřesky, Horákova – sraz do 14:15 hod. – přihlášky na místě – pořádá Lukáš König 9. 3. – SO – mapový trénink – Mariánské údolí – sraz do 9:30 hod. – mapa: Říčky – doprava vlastní (konečná bus č. 45) 16. 3. – SO – Brněnský běžecký pohár (11. závod) – Kohoutovice, hotel Myslivna – sraz do 9:30 hod. – 5km 10:15 hod., 10km 11:00 hod. – přihlášky předem nejsou třeba, na místě s vkladem 30,-Kč – doprava vlastní (do Pisárek k Antroposu, odtud pěšky lesem) 9. až 16. 3. – SO až SO – VT Sklené – běžecké a mapové soustředění ve Skleném – ubytování v turistické základně ve Skleném, spí se na postelím s povlečením – stravování zajištěno od večeře 9. března do oběda 16. března – cena 1500,– Kč – přihlášky do 28. 2. Evě Kadlecové – odjezd SO 8:34 hod. (sraz 8:15) z hlavního nádraží ČD – příjezd v SO 16:15 hod. 16.-17.3. – SO-NE – Jarní pohár (PHK) – dlouhá trať+štafety – centrum: Malšova Lhota – kategorie : H/D 10, 12, 14, 21 ABCD, 35, 45, 55 – ubytování: tělocvična (HK) – přihlášky do 24.2. 2002 – doprava: individuální – vedoucí: Libor Zřídkaveselý 23. 3. – oblastní žebříček centrum: Laškov – mapa: Hliněná – odjezd: bude upřesněn v příštím čísle Polarisu 13. 4. – Mistrovství Moravy na klasické trati – Centrum: Jakartovice u Opavy – kategorie: H/D 10 N, 10, 12, 14, 16, 18, 20, 21 AB, 35, 40, 45, 50, H 55, H 60, H 65, T 3, T 6 – terén: břidlicové výsypky a lomy, mírně kopcovitý – přihlášeky: do 17.3. 2002 14. 4. – Mistrovství Moravy ve štafetách – centrum: Jakartovice – kategorie: H/D 10, 14, 18, 21, 105, 140, H 150 – termín přihlášek: do 17.3. 2002 Velikonoční vícedenní závody29. - 31.3. - Pražské Velikonoce 2002 (DKP) – centrum: Šemanovice – terén: skalnatý – kategorie: H/D 10L, 12, 14, 16, 18, 20, 21EAB, 35, 40, 45, 50, 55, 60, 65, H 70, H 75, , B3, B5, T3, T6 – ubytování: škola, tělocvična (45 Kč/noc/osoba) – přihlášky: II. termín do 3 3. 2002 s vkladem žactvo 200 Kč, ostatní 325 Kč (+ nocleh) 29. - 31.3. - Veteran Cup (TUR) – centrum: sportovní hala Turnov – kategorie: H/D 35, 40, 45, 50, 55, 60, 65, H 70, Open 1, Open 2, Open 3 – ubytování: tělocvična (30 Kč/noc/osoba), internát (130Kč/noc) – přihlášky do 24. 2. 2002 s vkladem 270 Kč, Open 200 Kč (+ nocleh) 30.3. – 1.4. – Velikonoční Kotár – centrum: Konice – kategorie: H/D 10, 12, 14, 16, 18, 21 BC, 35, 45, 55, H 65,P 5 – ubytování: škola 35 Kč/osoba/noc – doprava na etapy 20 Kč /osoba/etapa – přihlášky do 10.3. 2002: žactvo 120Kč, ostatní 180,- Kč, P 5 – 60 ,- Kč/etapa + nocleh + doprava na etapy Pokyny na VT Sklené - všechny skupiny
EvKa Plán soustředění 2001-2002
Oddílové mikiny a elasťákyPokud máte zájem o objednání oddílové mikiny nebo elasťáků, přihlaste se Zhustovi do 28. února - cena: mikiny: 400Kč, elasťáky: 450Kč Objednávky se uskuteční pouze při dostatečném zájmu mikiny: 30 lidí, elasťáky: 20 lidí Takže neváhejte a objednávejte !!! Povídání o věcech okolo OBNešvarem čtvrtým, je častá chyba ve stanovení vzdálenosti a převýšení na start. Načasování doběhu na start je velmi důležité. Bohužel zde zůstávají organizátoři závodníkům často hodně dlužní. Asi nikdo z pamětníků nazapomene na anulovanou první etapu pětidenních závodů v Trutnově, kde byla zřejmě vzdálenost uvedena místo v kilometrech v mílích a to ještě námořních. Závodníci přicházeli na start uřícení, nesoustředění a naštvaní. Na trať vybíhali i se značným zpožděním. Etapa byla anulována a aby se z těchto závodů nestaly závody třídenní, byly pak celkem velkoryse přehlédnuty neméně závažné nedostatky v etapách dalších. Tento příklad je důkazem, že se takováto chyba stane i zkušenému organizačnímu týmu. Při obvyklé vzdálenosti na start lze předpokládat, že tento úsek využitelný k rozcvičení a "nastartování" organismu je v délce kolem 20 minut. Protože pořadatele asi nenaučíme pořádně změřit vzdálenost a převýšení i mimo mapu, bude vhodnější těch 30 minut nezbytného rozklusání rozdělit na cestu na start a rezervu na rozběhání přímo u startu. Já vím, že jsem neřekl nic nového, ale stále vidím na startu závodníky probíhající startovními okny bez zastavení a se zpožděním. Tento problém je možné vyřešit. Je však třeba opustit kolektivní přípravu, společenskou konverzaci cestou na start, fotbálek na shromaždišti a věnovat se svému úspěchu a svému výkonu. Každý si může vytvořit svůj CHRONOLOGICKÝ PROGRAM PŘÍPRAVY na start. Vytvoříme jej odečtem časů získaných vlastní zkušeností od času startu. Toto schéma stejně jako rozcvičku lze v hlavních rysech vytvořit jako stálé. Budeme uvažovat s cestou na start v délce již zmíněných 20 minut. Uveďme si příklad. V následujícím příkladu je pití nápojů uvedeno jednou. V praxi je tato činnost samozřejmě rozložena do celého úseku přípravy. Celkový čas na vypití předpokládané dávky nápoje je však malý.
Kód 09 – AKTIVAČNÍ ROZCVIČKAMáte natrénováno. Tréninkový deník se vám utěšeně zaplnil kilometry a záznamy. Na závod se vysloveně těšíte. Ve čtvrtek večer začnete shánět podrobnosti o odjezdu. Páteční večer obětujete přípravě do školy, protože je jasné, že v neděli se vrátíte pozdě domů pěkně utahaní. Němčina, angličtina, matika a operační analýza vás podrží u stolu pěkně do noci. Ráno dobíháte na autobus k "Bohémě" se zpožděním. Řidič neví, kde jsou Stařechovice a cestou dvakrát dolévá vodu do chladiče. Předsevzetí, že si za jízdy zdřímnete padá diskusí o serverech a Internetu. Na parkoviště přijíždíte v duchu tradice oblastních závodů pozdě. Utíkáte na shromaždiště, které je podle pořadatelů "tady kousek za lesíkem." Po kilometrovém zrychleném přesunu s batohem na zádech jste tam. Prezentaci naštěstí už provedli ti, co přijeli autem. Kolem popisů je nával a vaše nejsou k nalezení. Kartičky má Pepa, který ale už šel na start a nechal je u Karla, který také není k nalezení. Když se kartičky konečně objeví, zjistíte, že je to v pohodě. Máte startovní čas 127. Tak se natáhnete na karimatku a podřimujete "alespoň půl hodinky." Sluníčko už začíná hřát a vypadá to na pěkný pařák. Tělo se vám po předchozím shonu a stresu (který si samozřejmě nepřipouštíte) pěkně rozleží, nebo spíše rozklíží. S pocitem, že kdyby se vám tak chtělo, jak se vám teď nechce, šli by jste už napřed, vydáte se v pravý čas na start. Do rozcvičky se vám nechce, ale přece jen si šáhnete do svědomí a dáte se do klusu. Rozcvička vám rozproudí krev v žilách a tělo se připraví k běhu. Přesto sami cítíme, že už to není nějak ono, že první startovní zápal opadnul. Čas od nuly byl dlouhý, první shon odezněl, sluníčko, když jste leželi na karimatce, taky udělalo své. Na videozáznamech ze startů lze vypozorovat, že mnozí zívající se snaží "probrat" pleskáním po tvářích a poskakováním. To vůbec není zlé, ale zkuste raději celou aktivační rozcvičku. Tyto rozcvičky nejsou nic nového. Používají se dokonce na konferencích UNESCO, když už všichni delegáti usínají. Používají se i v některých podnicích. Tradiční zemí jejich použití tímto způsobem je Japonsko, kde lze rovněž hledat jejich původ. Obecně vychází tyto rozcvičky z asijských principů léčitelství a znalosti citlivých bodů na lidském těle. Je možné s určitou mírou tolerance říci, že jsou formou aplikace akupresury. V této oblasti působení na člověka vzniklo mnoho škol a mnoho postupů, které jsou použitelné v různých situacích. Pro naši potřebu danou prostředím lesa, časem před startem a oblečením jsem vybral krátkou formu této rozcvičky. Vycházím rovněž z předpokladu, že jste již absolvovali rozcvičku tělesnou. Zdůrazňuji, že aktivační rozcvička není náhradou za rozcvičku fyzickou. Fyzická rozcvička je zaměřena na přípravu svalů, vazů, kloubů a orgánů těla ke sportovnímu výkonu. Aktivační rozcvička dráždí a tedy probouzí a aktivuje nervová zakončení. Samozřejmě, že obě činnosti spolu souvisí a vzájemně se doplňují. Aktivační rozcvička by měla následovat po fyzické podle potřeby a ve chvíli bezprostřední přípravy na výkon. Předpokládám, že jste již cestou na start odbočili a vykonali své přirozené fyziologické potřeby. Pro aktivační rozcvičku vám stačí i čas ve startovních oknech.
Druhá minuta:
Třetí minuta.
To je vše. Žádné překvapení. Tři minuty před startem na to úplně stačí. Tato rozcvička není masáží a proto doteky neopakujte přes pocit příjemného! Zdála se vám rozcvička dlouhá? Nevadí, zkuste a vyberte si z ní to, co vám vyhovuje. Takto připraveni byste si neměli po startu vzít cizí mapu. pokračování příště, autor: Jaroslav Mikoška st. Záblesky
Časopis orientačních běžců klubu ZBM Šéfredaktor: David Kabáth Na vydání tohoto čísla se podíleli: David Kabáth, Libor Zřídkaveselý, Aleš Humlíček, Adam Hrubý Toto číslo vyšlo 20. února 2002 - v tištěné podobě |