ePolaris - 7/2003

Převzato z papírového vydání časopisu Polaris, při rozdílných tvrzením či údajích platí papírový Polaris. Některé části časopisu byly z různých důvodů vyjmuty.

Od čísla k číslu

Začaly prázdniny a s nimi i vícedenní závody - prvními byl Šumperský Divočák * další víkend se závodilo ve Zvůli * začal tábor v Hodiníně * proběhlo juniorské mistrovství světa v Estonsku - získali jsme jednu zlatou medaili zásluhou Martiny Dočkalové (LPU) * po 10-ti dnech skončil tábor v Hodoníně a část účastníků se přesunula na Botas Cup (18.-20.8.) * pro náš oddíl pak následoval 14-ti denní závodní půst * první srpnový víkend se běžel HSH Interkompas * od 4. do 10. srpna byla na pořadu Mistrovství světa ve Švýcarsku - Ruda Ropek (DLI) získal pro Českou republiku sříbrnou medaili ve sprintu * proběhl druhý ročník GP Silesia * 13.-17. srpna jsme se zúčastnili 5-ti denních Bohemia * v následujícím týdnu Zhusta reprezentoval Českou republiku na Armádním MS v LItvě * předposlední prázdninový víkend se závodilo v Českém Ráji * od 26.-31. srpna jsme byli na soustředění v Tatrách * tradičně posledními vícedenními závody byla Cena východních Čech * prázdniny končí * příprava závodů je v plném proudu

Omluva

Bohužel, jak si na nejbližších řádcích všimnete, nenaleznete v tomto čísle články ze všech prázdninových akcí, jak jsme slibovali v minulém čísle. To je zapříčiněno pořádáním závodů o prvním víkendu v září a z toho pramenící zaneprázdněností velkého množství členů oddílu. Příště to už bude lepší... :o)

redakce

Šumperský divočák

Letošní ročník Šumperského divočáka byl zároveň vypsán i jako Cena střední Moravy. Mezi mladší generací si tento závod vysloužil svérazný název ''Pivočák''. Cena střední Moravy je již po řadu let zařazována na první prázdninový víkend, jedná se tedy o první letní 3D. Pořadatelé z Klubu vytrvalostních sportů Šumperk pod vedením Davida Aleše umístili centrum závodu do rekreačního centra Třemešek u Oskavy v podhůří Hrubého Jeseníku.

Tento areál posloužil jako camp, dále se zde nacházel bazén, bufet, restaurace a pro zhýčkané závodníky chatky či hotel.

Ve většině kategorií se sešla slušná konkurence, kterou navíc v 1. a 2. etapě pozvedla Zhustova juniorská repre připravující se na JMS. S odbytím třetí se na trať úvodní etapy vyrazili první závodníci. Jednalo se o krátkou trať jejímž autorem byl známý tvrďák Jarda Šrámek, který však navzdory své obávané pověsti postavil pěkné tratě, převážně vedoucí z kopce přímo do centra, kde se nacházel cíl všech etap. V podvečer se v areálu uskutečnily populární pivní štafety. Našim štafetám se příliš nedařilo v těžké konkurenci a byly vyřazeny už v rozbězích. Což se samozdřejmě vůbec nelíbilo přihlížejícímu Zhustovi.

Večer většina závodníků strávila v blízkosti bufetu a výčepu za účelem pobavení s přáteli či jinými neméně zábavnými aktivitami.

Na sobotní dopoledne byla připravena klasická trať od Kuby Halamy. Náročná již byla dlouhá ''vrchařská'' cesta na start, která zavedla závodníky takřka na vrcholky hor. Kdo stihl start, čekala ho těžká klasika ani ne délkou a převýšením, jako spíše záludnými kontrolami v hustnících. Po doběhu se skoro každý zchladil v bazénu, někdo i v závodnickém, což se moc nelíbilo majiteli areálu. Po obědě byl čas na nějaký ten výlet, nejlákavější byla bezesporu zřícenina Rabštejn, kde jsem si místy, při potkávání orienťáků připadal, jako na shromaždišti, pominu-li těch pár horolezců, všude možně vysících. Ti, co nešli na výlet po místních krásách si zaběhli bláznovinu jménem SMIK. Večer jsme se pobavili nad fotkami z lesa přenášenými na plátno, dali nějakou dobrotu z pořadatelského bufetu či nějaké ''pifko'' značky Holba. Komu se něchtělo spát, mohl být u bufetu nebo se zúčastnit pařby u bazénu zorganizované Mapníkem. Na rozdíl od předešlých etap byla pro handicapovou třetí zvolena mapa 1:10000. Tratě tentokrát postavil ostřílený veterán Jarda Komárek, jež ''vymačkal'' z mapy maximum a tratě se mu několikrát křížily. Po skončení závodu proběhlo vyhlášení všech kategorii. Z našich na bednu tentokrát nikdo nevystoupil i když moc nechybělo, protože bramborovým Adéle Štěpánské (D-16) a Danu Hájkovi (H-14) chyběly 3 a 2 sekundy na své soupeře.

Mně se závody líbily po všech stránkách a musím pořadatele pochválit za předvedený výkon, i když jsem hodně zkazil E2 a musel si přiznat vlastní chybu, což se vždy dělá těžce. Nezbývá mi dodat, že podle mých informací má být příští rok CSM 5D v okolí Protivanova pod taktovkou JPV a Šumperský Divočák dokonce povýšil na MČR což znamená, že se určitě máme na co těšit, protože na té našé Hané se kvalitní závody pořádat umějí.

Otri

Výsledky: D16 1. Klečková Lucie (AOV), 4. Štěpánská Adéla; H14 1. Kubát Jan (PHK), 4. Hájek Daniel, 9. Plšek Matěj; H16 1. Malý Aleš (JIL), 11. Zelinka Jiří; H21B 1. Krčál Jaroslav (LPU), 10. Šabo Mikuláš, 19. Prokop Petr, 23. Otrusina Jiří, 48. Pátek Richard; H35B 1. Koníček Jiří, 14. Štěpánský Václav; H35C 1. Višňa Milan (STE), 17. Hájek Petr.

HSH Interkompas

V době kdy řada členů našeho oddílu trávila své prázdninové dny ve Finsku či Rumunsku a kdoví kde ještě. Arnošt, Bára, Kenia a já se rozhodli zúčastnit (ne)tradičního HSH INTERKOMPASU 2003. Tyto závody uspořádali zkušení organizátoři SK OB CHRAST a agentura Pro Orient za podpory silného sponzora HSH sport. Jako centrum závodu zvolili pořadatelé louku u místního kravína v obci Dolní Sokolovec u Chotěboře. Já zde mohl oprášil své žákovské vzpomínky na mé začátky s OB z Botasu 1995.

Hned po příjezdu nás udivil poloprázdný kemp naznačující menší účast oproti ostatním závodům zařazených do seriálu GOT 2003. Avšak o hvězdy nebyla nouze protože v prvních etapách si dolaďovali formu naši reprezentanti Michal Horáček a budoucí vicemistr světa ve sprintu Ruda Ropek. A jak chutná OB si ve dvou etapách v H21B vyzkoušel vítěz SP v klasickém lyžování Lukáš Bauer a podle mého názoru si vůbec nevedl špatně.

Tratě made by David Aleš (E1,E3) a Petr Matras (E2) byly celkem povedené s využitím takřka celého prostoru mapy v nádherném lese divočící říčky Doubravy. Po páteční krátké trati následoval pohodový prázdninový večer za poslechu hudby od známého DJ kachny. V sobotu ráno nás probudily ostré sluneční paprsky a při pohledu na azurové nebe bez mráčků bylo jasné, že dnešní klasická trať nebude zadarmo. Keňovi se podařilo zaspat start a přišel tak o další prázdninový triumf v kategorii TPR Po opět nádherném závodě následovalo volné odpoledne, ve kterém se naše výprava rozdělila na dvě skupiny se společným cílem schladit se v neúprosném vedru. Arnošt a Keňa volí variantu výčep, Bára a já ''koupačku''. Zatímco chlapci vsadili na jistotu my se po tříhodinovém úmorném pochodu a návštěvě Chotěbořského hostince museli spokojit s půlmetrovou požární nádrží v blízkosti kempu. Zde musím ocenit Báru za to, že to se mnou vydržela a vůbec nenadávala a ona by měla ocenit mou důvěru v to, že jsem doufal ,že vezme mapu ,kterou nakonec nevzala a přinutila mě orientovat se podle výšky Slunce nad obzorem. Po vyčvachtání v tom místním brouzdališti následoval návrat do kempu, kde se měla uskutečnit společensko sportovní show - pivní štafety. A tak přijel i Deni s Marikou ,který původně váhal se startem na těchto závodech , ale kvůli pracovním povinnostem nemohl. Avšak na pivní štafety na ty on moc dobře slyší. Opět jsme vyhráli s velkým náskokem a potvrdili vítězství z Botasu a to i bez účasti naší největší hvězdy ,kterou skvělými výkony nahradil Arnošt. Večer pak nastal čas na kulturní vyžití prostě klasická orienťácká pařba. Zavládla báječná nálada a vše se postupně rozjíždělo. Po pár hodinách se na parketu doslova tančil hříšný tanec za ,který by se nestyděl ani Patrick Swayze. Každý pařil co mohl nebo spíš dokud nevypli hudbu. V neděli se nám nevstává zrovna lehce, ale nejsme žádné béčka a všichni vyrážíme na start závěrečné etapy poprat se s ostatními soupeři na zkrácené trati. Na shromaždišti konečně zazní Béďův baryton což dodává závodu tu správnou atmosféru. V elitních kategoriích vítězí junior Martin Janata(DKP) a Zdenka Stará(TBM). Nastává vyhlášení všech kategorii a hurá domů. Báře to očividně nestačí a vydává se ještě na 108 km dlouhou etapu na kole do Brno za podpory Arnoštova doprovodného vozu a občerstvovače Keni. Já se ze všemi rozloučím a vydávám se směr Olomouc s pocity báječně prožitého víkendu. A co moji oddíloví přátelé máte je taky?

Otri

Výsledky: D21A 1. Slámová Martina (TBM), 9. Reinerová Barbara; H21A 1. Pašek František (SLA), 2. Otrusina Jiří; H21B 1. Dvořáček Jiří (TTR), 22. Pátek Richard.

Mistrovství světa - Švýcarsko

Officiální stránky mistrovství

Jak to vidí Béďa

ČSOB - Začíná MS 2003

ČSOB - Ruda Ropek druhy na svete

ČSOB - MS klasika - 2 tituly do Svycarska, Jedlicka devaty

ČSOB - Krátká trať - třetí titul pro Luder

ČSOB - Tituly ve štafetách pro Švédy a Švýcarky

V reprezentaci Slovenska se objevil i Lukáš Barták, a tak měl náš oddíl zastoupení na této vrcholové akci. Zúčastnil se tří závodů - sprintu, middlu a štafet. Každý účasník MS vyplnil pro pořadatele dotazník, na který se můžete podívat níže:

Lukáš Barták

	stát: Slovensko
	bydliště: Pezinok
	datum narození: 25.11.1983
	rodina: rozvedený, 2 děti
	zaměstnání: student
	O-klub: KOBRA Bratislava, HALDEN SK
	světový Ranking: 86. místo
	trenér: Dr. Pavlína Májová
	O-úspěch: porážka Emila Wingstedta v jednom pětiminutovém intervalu.
	          Tento týden spím vedle Mariana Dávidíka
	sportovní úspěch: 4. místo na silvestrovském krosu v roce 2000
	mimosportovní úspěch: vypití piva bez použití rukou
	nejlíp se na závod vyspím: 4 hodiny nad ránem přede dveřmi na chodbě
	nejoblíbenější závodní terén: taneční parket
	nejoblíbenější typ závodu: banket
	příprava na MS: deset piv za den 
	počasí na MS: klidně i vichřice
	les na MS: mám rád popadané stromy
	závody: snad budou i nějaké lekce francouzštiny
	čtyři finále ve čtyřech dnech: pohoda

	originál na webu OLWM2003
	Těm jež neumí anglicky můžeme zaručit, že překlad na této stránce
	je přesným přepisem z originálu. Kromě fotky a výpisu výsledků.
	Na překladu se podílel tým profesionálních překladatelů.

5-ti denní Bohemia

V termínu 13.-17.8 se letos zase všichni sešli na jedněch z největších českých závodů Bohemia 2003 pod taktovkou oddílu OK Jiskra Nový Bor. Pro několik z nás to byl docela nevhodný termín, jelikož jsme se právě vrátili ze zájezdu ve Finsku a měli jsme na přesun ani ne 24 hodin. Po příjezdu jsme hned narazili na velkolepost pojetí letošního ročníku, jelikož jsme do areálu kempu jsme mohli vstoupit až po označkování plastovým náramkem. Shromaždiště na koupališti v Novém Boru bylo ale vzhledem k teplotám ideální (až na drobný nedostatek místa mezi stany).

Přesuňme se ale autobusem do centra jednotlivých etap v Mlýnech. Jedná se o louku uprostřed závodního prostoru. Při příchodu na ni už je zdálky slyšet Béďa, který se zase ujal komentování. První etapa se běžela severovýchodně od centra. Byla dost letecká. Ňáký skalky tam sice byly, ale nic moc, zvláště při srovnání s loňskou Selskou roklí. Z našich favoritů tuto etapu pokazil Chrob. Ztratil jsem na něj jen 30 sekund a to považoval za ostudu a musím přiznat, že právem. Po závodech nás čekal přesun zpět do Nového Boru. Večer jsme se šli podívat na vyhlášení, které bylo pojato dost bombasticky jako velká show. Poté následovaly akce typu módní přehlídka, vystoupení nějakého zpěváka apod. Večer byla možnost zajít do letního kina, které jsme měli zadarmo.

Druhá etapa se běžela severozápadně od centra a les byl o něco zelenější a také skalnatější. Chrobák dnes opět pokračoval v nevýrazných výkonech a Dan nezopakoval včerejší vítězství. Po návratu zpět jsme se šli s Chrobákem přihlásit na noční závod. Chrob si půjčil Silvu od Vojty Krále a já šel s tou jeho světluškou. Běželo se na mapě Daneček, která se nalézá severovýchodně od Nového Boru v jeho těsné blízkosti. Trať byla moc hezká. Bylo moc romantický bejt o půlnoci po kolena v bažině a hledat vývrat a desetiminutové česání promáčené paseky bylo taky moc super. Výsledkem bylo, že vítěz by ta za můj čas stihl dvakrát... No nic cenná zkušenost.

Třetí etapa se běžela na jih od centra a byla nejkratší (vzhledem k nočním), což ale neznamenalo, že bude nejrychlejší. Bylo to hodně kopcovatý a zelený. Skály tam ňáký byly, ale nic moc. Zde jsem prozněnu svoje naděje promarnil já. Po návratu jsme se zašli podívat na pivní štafety, oblíbenou to orienťáckou zábavu. Musím říct, že jsme se pobavili dobře. Večer jsme opět navštívili vyhlášení a pohybově se přidali k roztleskávačkám, čímž jsme se bavili nejenom my, ale i všichni okolo.

Čtvrtá, předposlední etapa se odehrála v prostoru jihovýchodně od centra. Bylo to dost čistý a rychlý, skalek víc než první den, takže asi nejhezčí etapa. Toto je čistě můj názor a myslím, že ho nebudou všichni opětovat a v tom si myslím, že bylo největší pozitivum stavby tratí na Bohemii. V této etapě se rozhodovalo o startovním pořadí do hendikepu. Dvě největší želízka v ohni dopadli takto: Chrob 6. místo ztráta 10 minut. Dan 2. místo a jestli se nepletu tak ztrácel 3 míny. Veček jsme opět navštívily vyhlášení na, kterém se tentokrát vyplatilo zůstat déle. Pod uměleckým jménem Výron totiž vystoupila skupina opravdových topmodelek. Namátkou se jednalo třeba o Ondru Holase či Michala Drobníka. Musím říct, že to stálo zato. Večer se konal ohňostroj, jako slavnostní konec kulturního programu pětidenních.

Poslední pátá etapa se konala jihozápadně od centra a bylqa nejbrutálnější. Stavitel se řídil heslem: "Vybuš kopec, probuš hustník a vyhraješ". Co se týče výsledků Adam udržel šesté místo, i když stahoval a Dan udělal obrovskej zásek a zuby nehty hájil druhou pozici. Poté jsme chtěli s Adamem stihnout vlak 12.05. Byl tu ale problém. Vše by se stihlo ale... první autobus jel 11.45 a jízdní doba byla 30 minut. Dost nás to naštvalo. Pořadatelé totiž předpokládali, že všichni zůstanou na vyhlášení, které se konalo v Mlýnech. Nakonec jsme jeli přes Prahu, kde navíc Chrob asi (999 promile) nestihl vlak kvůli výluce metra (jednodenní samozřejmě). Já a Honza Vitula jsme jeli Čebusem jen o 15 minut později.

A co říci závěrem: Pořadetelsky obstojně zvládnutá akce. Tratě místy poněkud brutální a dobrovodný program na můj vkus poněkud příliš bombastický. Rozhodně to ale byl svátek orientačního běhu u nás a nádherných pět dní.

Zelda

Výsledky: D20B 1. Safínová Eva (VRL), 6. Kadlecová Zlata; H14A 1. Vlažný Jan, 2. Hájek Daniel, 8. Plšek Matěj; H16A 1. Drobník Michal (SJC), 6. Chromý Adam, 16. Zelinka Jiří; H21C 1. Zlámal Petr (PHK), 22. Michl Martin, 39. Uhmann Vít; H21E 1. Lučan Vladimír (VSP), 21. Brabec Jaroslav.

Záblesky

  • Vyšlo 5. letošní číslo časopisu Orientační běh. Je věnováno hlavně Mistrovství světa ve Švýcarsku (reportáže, rozhovory, mapy, rozbory postupů), ale můžete si v něm přečíst o i veteránském MS či o O-ringenu, tradičně v něm najdete metodiku, soutěž, v části MTBO pak reportáž z Poděbradky, i mnoho dalších věcí. Časopis si můžete vyzvednout u Zhusty.
  • V Litvě se konalo Armádní mistrovství světa CISM. Čeští vojáci přijeli do Litvy jako jedni z favoritů, závod ve středu (první závod jednotlivců, z kterého se počítalo i pořadí družstev) jim však moc nevyšel. Běželo se v terénu se spoustou terenních tvarů s malou (nulovou) viditelností. O více než 2 minuty vyhrál Rus Valentin Novikov (2. Valstad, 3. Šulčys, 4. Banach, 5. Efimov), z našich byl nejlepší Ropek na 11. místě, nachlazený Jedlička 18., trochu chybující Zřídkaveselý 43., Matějů 53. a Ticháček 57. Do finále A nepostoupili Hepner a Horáček (ten je přetažený, nejde mu to a navíc orazil jinou kontrolu). V družstvech (součet časů 4 nejlepších závodníků) vyhráli Rusové před Litevci a Nory, naši obsadili 7. místo. Ve čtvrtek se běžel druhý závod jednotlivců, ten vyhrál Valstad (finále B Horáček), našim se v áčku dařilo ještě méně než ve středu. Celkově vyhrál Novikov před Valstadem a Šulčysem, z našich nejlepší Ropek na 19. místě. V ženách se celkovou vítězkou stala domácí Sargautyte. Ani v sobotních štafetách se českým vojákům příliš nedařilo. Konečné 9. a 14. místo je zklamáním. Od počátku výborně rozběhli závod Rusové (překvapivě bez Novikova) a Poláci, po 2. úseku vedli Rusové o minutu před Poláky, za nimi předávala s třínminutovou ztrátou velká skupina, ve které bylo i české áčko po solidních výkonech Horáčka a Jedličky. Na prvních dvou místech se nic nezměnilo - vyhráli Rusové (Efimov, Khramov, Fadeev) před Poláky (Wozniak, Perzycz, Banach), pro 3. místo si doběhli mladí Švýcaři (junioři Hubman a Merz doplněni Müllerem), další pořadí 4. LTU, 5. RUS B, 6. SUI B, 7. UKR, 8. LAT, 9. CZE A, 10. NOR. Ropek na posledním úseku na své soupeře dost ztratil - 9. místo. Béčko po solidním výkonu Hepnera a chybách Matějů vytáhl Zřídkaveselý na konečné 14. místo.
  • V aktuálním světovém Rankingu WRE vedou Švýcarka Simone Luder a Rus Michael Mamleev. Do popředí se dostali především závodníci, kteří absolvovali na MS více závodů. Naši muži jsou 4 v první padesátce: 35. Jedlička, 39. Ropek, 40. Horáček a 44. Losman, ženy se do TOP50 vešly jen dvě - 39. Brožková, 44. Térová.

Časopis orientačních běžců klubu ZBM
Šéfredaktor: David Kabáth
Na vydání tohoto čísla se podíleli:
David Kabáth, Libor Zřídkaveselý, Jiří Zelinka, Jiří Otrusina
Toto číslo vyšlo 3. září 2003 - v tištěné podobě