Převzato z papírového vydání časopisu Polaris, při rozdílných tvrzením či údajích platí papírový Polaris. Některé části časopisu byly z různých důvodů vyjmuty.Od čísla k čísluPrvní říjnový víkend proběhlo poslední letošní MČR a sice štafet a družstev v Kublově * 9.8. Proběhl třetí podzimní oblastní žebříček v Senetářově * V následující pátek se konal na Stránské skále už 4. ročník Mistrovství Brna v supersprintu * Na toto mistrovství následoval v rámci oslav 900 let od založení obce Nebovidy 4. POŽ s centrem v nedalekém ranči Cihelna * Celý víkend byl zakončen již 18. ročníkem tradičního Zhusta Cupu * O stejném víkendu se Olaf a několik Slováků zúčastnili Eurommetingu v Maďarsku Slovo úvodemSešel se den s dnem a je tu 20. říjen, datum kdy vychází osmé číslo časopisu Polaris. Je to číslo, ve kterém se opět na dvaceti stránkách dočtete o všem zajímavém, co se minulý měsíc událo. A to hned ve dvou jazycích :-). Všichni ti, kteří souhlasili s napsáním článku mi článek opět dodali včas a v odpovídající kvalitě, za což všem z nich patří obrovský dík. Největší dík však patří Olafovi. Požádal jsem ho, aby mi napsal pár řádek o Euromeetingu, aby Polaris nebyl tak prázdný. A Olaf napsal nejen pár řádek, ale velmi kvalitní článek. To ale nebylo všechno. Z vlastní iniciativy navíc přidal ještě jeden článek a zaplnil tak čtyři a půl strany. Jeho druhý článek je navíc jistojistě tím nejlepším, z obsahu tohoto čísla. Původně jsem myslel, že zlatým hřebem bude Mazův "článok" o MČR štafet a družstev. Olaf to ale nepřipustil. Myslím si, že je to vynikající příklad, pro ty, kteří mi na prosbu o článek odpovídají "Na to zapomeň", popřípadě "Já přece píšu do dalšího čísla o támhleté jiné akci, ne?". Doufám, že se autoři výroků poznali a hluboce se zastyděli. Polaris prostě bude takový, jaký si ho uděláme, my všichni, a ne jen pár těch ochotných. Zajímavé jsou názory a postřehy všech z vás, bez výjimky. Tak co by vám udělalo, kdyby jste Polarisu věnovali půl hodiny měsíčně a rozdělili se o své zážitky z O-akcí s ostatními? Zelda MČR štafet a klubů - KublovTak po urgencii šéfa redakcie známeho časopisu Polaris som sa konečne donútil napísať tento článok (pravda je taká že som strašne lenivý)! Aaale už k veci! Odchod bol naplánovaný spred Bohémy (bohužial čas si nepamätám) a dokonca sme aj odišli :). Po nástupe do auobusu sme prišli na dôležitý poznatok a to, že počet ľudí sa rovná počtu miest v autobuse (potešujúca informácia), túto rovnicu však pokazil Libor ked oznámil, že Aleš (Humlíček - poznámka redakce) nastúpi po ceste! Táto informácia už nebola taká potešujúca pretože bolo demokraticky Liborom rozhodnuté, že Aleš bude posadený k Danovi a Chrobákovi (Chrobovi, Dotykovi, Adamovi... a boh vie koľko má ešte prezýviek), čo malo zapríčiniť nie príliš pohodlnú cestu! Aleš však po tom, čo sa posadil na to demokraticky, len pre neho zvolené miesto, pochopil, že to nemá cenu a posadil sa na schody autobusu (myslím že toto riešenie neoľutoval)! Cestou sme mali tú česť zhodnotiť Chrobove a Danove umelecké schopnosti (môj osobný názor radšej neuverejním - je nepublikovateľný), čo psychicky nezvládalo pár o-nádejí, ktoré sedeli vedľa nich... Za tohto zvukového doprovodu sme sa konečne dopravili do miesta konania sa akcie v okolí hradou Točník a Žebrák! Po vystúpení z autobusu sme zistili, že hned prvý výkon budeme musieť podať cestou na zhromaždisko, cesta viedla cez nekonečne dlhú lúku! Ale nakoniec sme dorazili, a postavili stan! A je to tu, hodina H, štart prvých úsekov. Žabiny si celkom verili v kategórii mužov (podľa mňa až moc), ale aj v doraste, v ženách asi až tak nie! Musím sa priznať že som nestihol sledovať priebeh všetkých štafiet, a preto to nebudem hodnotiť, no pozitívne bolo, že sa všetci vrátili z lesa! Les bol "proklate" rýchly, s množstvom hustníkov a s malým prevýšením! Na krajoch mapy sa vyskytovali "buližníky" (slovenský preklad nepoznám), kde si asi dosť trebalo dávať pozor na dolné končatiny (konkrétne členky (kotníky))! V podstate fičák! Preteky z hľadiska výsledkov dopadli tak ako dopadli (takéto veci si môžete prečítať v oficiálnych výsledkoch), ale mám dojem, že ani jedna štafeta "neokúsila chuť Majstrovského kovu"! Po vyhásení, vyhlasovali aj nejaké dlhodobé sútaže, ale do toho sa ja nerozumiem, sme sa odpravili pomocou autobusu do miesta nášho "spánku" - Žebrák :). Bolo demokraticky rozhodnuté (kto nechcel, samozrejme nemusel ísť - ako spravil Olaf (viac už nenapíšem , nech povie sám)), že sa ideme najesť do nedalekej dediny (nemám potuchy ako sa volala)! Hned sme podvedome vycítili, že sa tam práve skončili hody - bolo to vlastne jasné pretože všade sa nachádzali odpadky a ľudia práve balili stánky! Náš team sa rozdelil na dve časti - vraj sa obe navečerali "dle své chuti "! Naša časť si popri večeri zahrala vymakanú hru Minigolf na Járovom mobile (za zapožičanie patrí Járovi pochvala)! Ale už sa blížil čas odchodu späť do Žebráku, tak sme sa vydali na cestu k autobusu. Všetci sme nastúpili a aj sme sa všetci vrátili... a teraz nasledovala pre podaktorých kultúrna časť pretekov, pre ostatných spánok! V ten večer boli viditeľné mnohé nezvyčajné javy, ako 3 hodinový nočný výklus Bořka, alebo ste v centre Točníka mohli začuť pieseň o Olafovi (spievalo sa niečo ako ... Olaf ten je .... dalej si už nepamätám:)) a mnoho iného. Proste kto šiel spať, asi mohol ľutovať! Ráno sme sa všetci zobudili :)! A vydali na posledný Majstrovký pretek v tomto roku - MČR Družstiev! Bežalo sa v druhej časti zmapovaného priestoru, zhromaždisko bolo rovnaké ako predchádzjúci deň! Terén sa odlišoval len v tom, že sa prebiehalo cez pár veľkých údolí, čo pridalo na prevýšení, ale aj na náročnosti! V doraste asi podľa očakávania vyhralo naše družstvo - bohužiaľ ostatné výsledky si budete musieť pozrieť inde, pretože ja ich moc v hlave nedržím a...! Nasledovalo vyhlásenie a odchod domov, ktorý už kôli únave nebol taký zaujímavý ako príchod! Všetky pokusy dua Dotyk - Dan boli zarazené hned v počiatku! Dorazili sme pred Bohému a šup domenko... Oooo, skoro som zabudol na to, že celú dobu nás doprevádzala vlajka z tvorivej dielne Paĺo com.! Za čo si tiež zasluhuje dík, tak ked ho stretnete tak mu podakujte ... PS: Píšem v zhone tak to nie je nič moc, snád nabudúce ! PS2: Gramatika nie je mojou sinou stránkou .... Mazo V neděli se podařilo zvítězit našemu dorosteneckému družstvu, tudíž přináším rozhovor s jedním z jeho členů, a sice s Kubou Pracným, který družstvo finišoval. A to pro změnu v češtině :-). Zelda Výsledky štafety: Výsledky družstva: 3. POŽ - SenetářovSezóna nám pomalu končí. Po dvou mistrovských víkendech následují už "jen" oblastňáky. První z nich se konal hned týden po štafetách a družstvech v Senetářově. Počasí běhání příliš nepřálo. Bylo zataženo a chvílemi poprchalo, takže se některé slabší povahy v 9 hodin (Na toto téma Áda trefně poznamenala, že touhle dobou už běžně býváme někde za Prahou :-) ) k Bohémě nedostavily. Na ty, kteří se rozhodli závod nezabalit čekalo v Senetářově fotbalové hřiště a malá zastřešená "tribuna". Počasí se nakonec trochu umoudřilo a tak všechno slibovalo pěkné proběhnutí. Někteří tomuto výrazu docela dostáli. Tak třeba Olaf šel v rámci odpočinku H21D a po doběhu vykládal, jak chtěl všem v lese radit a nikdo nechtěl :-). Většina ostatních závod bralo o trochu vážněji, i když na start rozklusával jen málokdo. Tratě byly postaveny na mapě Kotliska a jejich parametry nevypadaly zas až tak odpočinkově. Tak například H21C měli 11800 metrů s 18 kontrolami a H18 8450 metrů s pouhopouhými 12 kontrolami. To druhé číslo se na tratích promítlo dost výrazným způsobem. S většinou ostatních závodníků jsme se shodli na tom, že to bylo místy dost nudný. Tak například nejdelší postupy obou tratí měli zhruba 3,5 a 2,5 kiláku. Jistě si dovedete představit jakou volbu Kotliska skýtají, a jakým způsobem se tyto postupy řešily. Na osmnáctkový trati byly hezký tak možná čtyři postupy a to dva z nich ještě k tomu byly v závěru, takže už to stejně většinu lidí nebavilo. Jednadvacítková trať ale byla naštěstí o něco málo povedenější, a to asi především proto, že ji stavěl přece jenom o trochu zkušenější stavitel (Vladan Henek) než tu osmnáctkovou (Michal Henek). Udržení koncentrace po celou dobu závodu bylo rozhodujícím faktorem. O tom jsem se přesvědčil, když mojí motivací bylo aby mě nedoběhl Kuba o 16 minut. On asi věděl, že to nedá, tak jeho motivace trochu opadla a bylo z toho až druhé místo... Po doběhu do cíle se mnou udělal malé miniinterwiew stavitel mé trati a komentátor závodu v jedné osobě. A hned poté hlásil, jak se mi to hrozně líbilo :-). Totéž pak udělal ještě s několika nešťastníky. Navíc jeho způsob komentování byl značně zvláštní. No všichni se učíme. Po závodě jsme pak všichni čekajíce na méně šťastné kolegy v lese poseděli u ohně, podělili se o své zážitky z lesa a opekli si buřty, které pořadatelé prodávali. Podle toho se taky celý závod jmenoval - Buřt Cup. To je dost dobrá tradice do budoucna. Byl to sice teprve druhý ročník, ale už "tradičního" závodu. Aspoň tak nějak to vyznělo z pokynů :-). Když už se všichni z lesíka vrátili následovalo vyhlášení žákovských kategorií, jednadvacek a T5 alias oddílového přeboru LBM. Všichni jeho členové si totiž udělali v rámci tohoto oblastňáku soukromý oddílový přebor na trati T5. A jak, že jsme tedy dopadli. Na nejvyšší stupínek se podívaly Evička, Anita a Iva Žáčková a v borcích jen já. Na zbylých stupních už nás ale bylo víc. Druzí byli Áda, Filda, Kuba, Olaf :-) a Vašek Štěpánský a třetí skončili oba bratři Brlicovi. Vynikající 5. místo pak zaznamenal Danda v H21C a byl v této kategorii nejlepším z našeho oddílu. Pak už následoval jen odjezd do Brna. Zase jsme odjížděli jako poslední autobus. Možná to bylo tím, že jsme tam byli autobusem sami :-). Do Brna jsme přijeli, mám ten pocit, kolem půl čtvrté, takže taky pohoda :-). Skoro půl dne jsme měli ještě před sebou. A co říci závěrem? Byl to vcelku pohodovej oblastňák s příjemnou "rodinnou" atmosférou. Organizace byla zvládnuta velmi dobře. Nevyvedly se jen dvě věci. Počasí a stavba tratí, které by fakt neměly na oblastňácích být na morál ... Zelda Výsledky: M Brna v Supersprintu - Stránská skálaDne 15. 10. 2004 jsem se již od rána rozhodoval, zda na MB jít, či nikoliv, a to proto, že souvisle pršelo. Když jsem se ale i přes to, že se občas objevila nějaká vločka, rozhodl že nakonec půjdu, zjistil jsem, že jsem určitě neprohloupil. Počasí se totiž nakonec umoudřilo, sešla se řada závodníků a ještě k tomu Zhusta připravil velmi krásnou trať. Začalo to všechno okolo čtvrté hodiny na Stránské skále. Zpočátku to vypadalo, že to bude náročný závod, protože Zhusta se ze stavění kontrol nevracel, nakonec se ale zjistilo, že to byl jen blud našeho známého "bludaře" Kuby (Pracného, abych jiného neurazil :-)). (Zhusta s Dejvem to skutečně stavěli 45 minut - poznámka redakce) Co se týče stavby tratí, jednalo se o 2,5km začínajících táhlým stoupáním s pěti kontrolami, následovala volba přes vodárenský objekt, smyčka v rozházených hustníčcích na louce, druhá volba přes stejný objekt, následovala změna měřítka (mapa Str. Sk. se totiž skládá ze dvou map měřítka 1:5000 a 1:2500), smyčka a návrat do cíle. Již od první kontroly si pro první místo suverénně běžel Zdeněk Liščínský (TBM), výborně také běžel Kuba Zimmermann (ZBM), který se však po dvou chybách ve volbě postupu propadl na třetí místo. Dobře zaběhl také Zelda (ZBM, šéfredaktor tohoto časopisu) a Adam (ZBM), který však běžel mimo soutěž (neběžel, to je jen další blud našeho známého "bludaře" Adama (Chromého, abych jiného neurazil :-)) - poznámka redakce), protože mapu Stránská skála mapoval, což se mu ale stalo osudným (málo četl mapu a vynechal kontrolu), a tak byl poprvé v životě DISK. V ženách se od začátku držela v čele Jana Gebauerová (ZBM), která nakonec zvítězila. V této kategorii byla sice velmi slabá účast, ale přesto všechny závodnice podaly dobré výkony. Nakonec již zbývalo vyhlásit ty nejlepší z nejlepších, posbírat kontroly, doběhnout včas tramvaj, která moc často nejezdí, no a pak už si každý odnášel jen dobrý pocit z pěkného závodu. Teď už zbývá jenom těšit se na další ročník a na Adamna Cup, který bude také na Stránské skále. Adam Výsledky: 4. POŽ - NebovidyV sobotu 16.10 se konal v Nebovidech, nedaleko od Brna, 4. podzimní oblastní žebříček, který pořádal oddíl KOB Moira Brno. Počasí nám bohužel moc nepřálo, no vlastně nám nepřálo vůbec. Ráno sice bylo jen zataženo, ale po příjezdu na shromaždiště začalo pršet. Pořadatel připravil celkem zajímavou mapu. Za prvé mapa měla netradiční design, byl totiž růžovej!!! Ale to se dalo ještě skousnout. Horší bylo spíš to, že na mapě bylo fakt dost málo lesa (asi 30%) a zbytek zabíraly zahrádky a hlavně pole (asi 70%). Pršelo čím dál víc a začal start. Do lesa se pomalu začali vydávat první lidi. Když sem je viděl, tak sem jich celkem litoval. Les byl celkem hezkej, ale u zahrádek to bylo dost zarostlý a místy jste mohli potkat skládku nebo drát, o kterej se dalo celkem přizabít. Docela se nám dařilo na bedně jsme měli hodně lidí, ale o těch psát nebudu, protože to by bylo hrozně dlouhý a taky nudný, jen se zmíním o tom že jednadvacítky vyhráli IdoAdámek a Janča. Pro ty co se donutili závodit byly připraveny pěkné ceny jako třeba pojištění čelního skla u Kooperativy nebo moira rukavice, hrnky od obce Nebovidy atd. Po doběhu do cíle každý dostal památeční minci k 900stému výročí první zmínky o obci Nebovidy. Tratě byly postavený celkem pěkně, řekl bych až perfektně z toho co měl Majkl (stavitel trati - poznámka redakce) k dispozici. Vyhlášení bylo sice trochu chaotické, ale třeba příště se to povede líp. No a to je asi tak všechno na co jsem si vzpomněl, takže když už si nemůžu na nic vzpomenout tak je téhle pohádky konec. Jára Výsledky: Zhusta Cup - RozdrojoviceLetošní 18. ročník Zhustova Cupu se uskutečnil na druhé straně přehrady než loni - u Rozdrojovic. Poté, co se všeci převlíkli, tak se vyběhlo za Liborem do útrob lesa. Jako vždy byly mapy na startu 1.etapy (nebyl zakreslen v mapě) vyhozeny do povětří, každý si chytil svou a zjistil (někdo dříve, někdo později), že je zrcadlově obrácená, takže se čte nejlíp proti slunci. Tohle některým dělalo docela problémy a Bára s Maruškou dokonce nenašly všechny terčíky. Pořadí dobíhajících si nahrál Zhusta na magneťák a po chvíli odpočinku se mohla vystartovat 2. etapa. Ta byla o poznání delší a vedla nahoru dolů po mapě Trnůvka, na které jsme letos pořádali áčka, 6km délky a 250m převýšení je tak akorát (To by bylo, těch 5,5 km a 350 m převýšení, co to skutečně bylo, bylo horší ... - poznámka redakce). Já vybíhal jako jeden z posledních, ale slyšel sem, že se v lese konaly líté souboje o konečné pozice. Nakonec šampaňský v mužích vyhrál, stejně jako loni, Adam Chromý, před druhým Járou a třetím Danem. V ženách titul putoval do Tesly, zásluhou Kateřiny Heczkové, druhá byla Veronika Ptáčková, no a třetí Evička. Co dodat? Snad jen, že ranní mlhy se rozpustily a oproti oblži nepšelo, což spolu s vynikající prací pořádajících utvořilo skvělý závod. Filip Jak už bylo řečeno vátězství obhájil Chrobák a jelikož je prvním komu se to podařilo, tak s ním přináším rozhovor: Zelda Výsledky: Euromeeting - MaďarskoTradiční podzimní setkání reprezentačních týmů Evropy, obvykle řádu "B", se po loňském Švédsku a předloňské České republice s centrem v Jihlavě, konalo v nedalekých Uhrách a to téměř na dohled jezera Balaton. Národní dres své země obléklo hned několik členů našeho oddílu: za ČR - Olaf a za Slovensko: Palo, Lukáš a Hanka Bajtošová. Euromeeting je třídenní akci s programem - sprint, klasika a štafety. Maďaři se pořádání zhostili docela solidně a výsledkem byly na závěr sezóny docela příjemné závody. Jen počásí jako tradičně bylo pod psa. Ale pořadatelé ČR nemají Maďarům co závidět. Ba naopak jihlavské noční sněhové přeháňky v Maďarsku bezpečně vynahradil vytrvalý déšť v průběhu obou lesních závodů. Začínáme sprintem. Ten hostilo nádherné městečko Hévíz s čilým turistickým ruchem zapříčiněným především pěknými a asi i zdravými termálními lázněmi. Trať byla takovou všehochutí - město, les i park, a postavena pěkně a navíc i obtížněji než jsme čekali. Ale tento závod měl v očích závodníků dost nedostatků. Ne zrovna dobře čitelná mapa s řadou nepřesností. Navíc závod rozhodla taková pikantnost jako, asi nikým neočekávané, otevření vrat do jednoho běžně uzavřeného dvora. To znamená, že si několik závodníků zkrátilo příběh i odběh od jedné z kontrol přes v mapě uzavřenou budovu. Což dělalo v součtu výhodu asi 30 sekund. Z prvních 10 nejlepších tak neučinil jen jeden, broznový Urs MÜLLER ze Švýcarska, který by jinak vyhrál rozdílem třídy. Jinak z Čechů skvěle zaletěl jen Sosák 2. místo. Ze Žabiňáků nejlíp skončil Lukáš Barták na 24. místě. A perlička na závěr: Ač to po domácích Maďarech měli na Euromeeting nejblížše Slováci, tak dojeli až 30 minut po startu prvního závodníka, kterým měl být navíc čirou náhodou Paĺo. A tak startovali až nakonec. Že by Paĺo nechtěl první do lesa? :-) Klasika se běžela za nějakého uhrovatého doprovodného závodu - 44. ročníku EÖTVÖS TROPHY a v prostorách předlonškého ME ve štafetách. Velice pěkný a mapově náročný terén. Spousta údolí a kopců nalepených na sobě. Prostě spousta vrstevnic. A do toho všeho akáty, snad se v názvu nemýlím, ty keře plné trní, kterých mám plné tělo :-( Tratě žádnou speciální stavbou nezávěněly, vše vynahrazoval náročný kopcovatý a členitý terén, s podrostem a keři. Nebylo radno se ztrácet, najít se dalo těžko, všude kolem jen vrstevnice. Jak Žabiňáci tak i Češi díru do světa neudělali. Nejlepší Žabiňák byl Ondra Piják na 14. místě, nejlepší Čech 15. Zvěřina. Já (Olaf) jsem skončil v hloubi poražených, neb mé nohy na konci sezóny odmítají takovou dřinu. A opět perlička: Sosák opět ztrácí čip (jenom na významných závodech, co já vím, to je po čtvrté :-)) a přetrhla se mu i gumička ho držící :-) Štafety. Stejný prostor i stejný liják jako při klasice. Tratě parádní. Průběh napínavý. Češi staví velmi zajímavou A štafetu s rozbíhačem Sosákem, Zvířetem a finišmanem Vašíkem Komancem. Béčko je ve složení Bet, Olaf a běhající kouč (letos v repre oblíbená funkce) Ďuňďa alias Zdeněk Zuzánek, který v závodě zaskakuje za Honzu Šedivého, který ve čtvrtek před Euromeetingem onemocněl. Brněnští Slováci jdou ve složení Palo, Lukáš a Davo, a za béčko Ondra, Martin a Krajčo. Hanka běží druhý úsek ve štafetě se Soňou Berzinskou a Veronikou Vávrovou (obě v čechách reprezentují JPV). Za zmínku stojí podotknout, že v předvečer štafet na soukromém československém banketu padá sázka, kdo bude ve štafetách lepší Češi či Slovácí. Sázkové kanceláře tipují českou porážku mužského Ačka i Béčka stejnojmenýma štafetama ve Slovenských barvách, naopak suverenní vítězství českých žen. Realita? V hustém dešti vbíhají první do lesa maďarští rozbíhači v eufórii mávající svým oddílovým kolegům. Po 45 minutách z lesa přibíhá první balík chlapů v němž figuruje ze známých pouze české Béčko. Olaf na druhém úseku ztrácí vedoucí skupinu po chybce už na jedničce a jde téměř celou trať sám. V závěru ho dobíhá švédské áčko a spolu dobíhají pro průběžné 4. a 5. místo a zvyšuje vedení nad českým i Slovenským Ačkem na 11 resp. 6 minut. Bude to Ďuňďovi (věkem veteránu) stačit? Na divácké se první objevuje Nor za obrovského jásotu Norů, jenže pak se není schopen zorientovat v mapě (závěřečný pytlík byl v okolí shromaždiště a kontroly byly na louce a téměř všechny šly vidět). Nor minutu kroutí volantem, když v tu chvíli se na divácké objevuje Švýcar se Švédem (bohužel bez Ďuňdi :-)), Nor se vzpamatovává a tito tři jdou celý pytel tělo na tělo, v závěru si je Švéd vychutnává a dobíhá pro vítězství. Noři 2., Švýcaři 3. Přibíhají další a Češi se Slovákama netrpělivě vyhlíží svá esa. Bude Ďuňďovi stačit náskok 6 minut před Davem? Je to tu. Na diváckou se řítí Švédské a finské béčko a za nimi Ďuňda. A máme to! A kurňa, Davo! Tak nevím, Davo ztrácí 30 vteřin, ale do cíle je to ještě 700 metrů. Kdo může řvát ten řve a ti dva si do toho jdou. Jenže Ďuňda o Davovi vůbec neví a myslí si, že řvem, aby předbehl ty dva před sebou. Pak přibíhá ke sběrce a dělá opičky a teprve teď si všíma Dava, už jen 10 metrů za ním. Ale finiš má dostatečně rychlý :-) Rekapitulace: české Béčko 8. místo, slovenské Ačko 9. místo, české Ačko poráží slovenské Béčko. A holky? Slovenky končí předposlední, jenže naše holky poslední. To je 2:1 pro nás! A když už ty závěry mám ve stylu zajímavostí, tak přidám ještě jednu. Protože česká repre zbankrotovala, museli jsme si platit Euromeeting sami. A aby se ještě ušetřilo přemístili nás do céčkového ubytování, čili nejhoršího. Tzn. malebnou chatičku na ubočí kopce, přímo na mapě, se vším co byste v chatě chtěli najít. Navíc hodná paní správcová neváhala přinést na ochutnání pár litrů domácího vína. Škoda, že jsme tam nemohli strávit o pár dní více ve formě nějakého "soustředění" :-) Olaf Výsledky sprint: Výsledky klasika: Výsledky štafety: Je plno! Jdi domů!Já nejsem Olaf, Ostrava není Brno a orienťák není atletika že?! Asi jsem v zajetí nějakého klubismu či co, ale je mi dost proti srsti, když třeba ruský zbohatlík nakoupí hráče z celého světa a udělá z nich supermužstvo. Napsal dva dny po úspěchu dorosteneckého družstva ZBM na internetový portál Mapník jeden bývalý juniorský reprezentant v atletice podepsán jako Dobytek v kamarádských kruzích též zvaný jako Imprézák. Co se v těch Žabinách probůh musí dít, že už to zvedá ze židlí i atlety!? A závistivé (?) reakce na nepříjemně úspěšnou přestupovou politiku onoho zámožného brněnského oddílu lítaj ze všech stran. Ale o tom jsem vůbec psát nechtěl. Jednoho krásného dne, my kluci co spolu chodíme, jsme chtěli vyhlásit soutěž, kdo přivede do "našeho" (sice nikdo z nás není z Brna) oddílu nejvíce nových členů a nejlépe takových, co by mohli do ženský štafety :-) A jak říká Otri, nemusí být ani zrovna tolik "do lesa". A je tu říjen, tréninkový cyklus č.13 a to znamená konec sezóny, čas b i l a n c o v á n í. Tak já vám to tu teď pěkně spočítám. (dodatek: protože už jsme velcí kluci, tak se zaměříme hlavně, a to bez výjimky, na starší žákovskému věku :-)). (dodatek 2.: komu ještě není jasné o co tady kráčí, tak jde o to, najít toho, kdo největší měrou stojí za všemi úspěšnými transféry směrem oddíl_cizí -> oddíl_ZBM). Tak z kterýho konce to vezmem? Od těch co nejvíce rozvířily vodu? Od těch co si do Čech odskočí jen jednou za rok, navíc se vrací z medailí na krku a po večerech zamotávají českým hochům hlavy? :-) Jana Kršiaková a Jana Macinská Nedalo mi to a musel jsem se ich optat prečo? Člověk by skoro řek, že do našeho oddílového stanu zabloudily náhodou, nebo ne? Jejich stanovisko se mi nepodařilo získat, a tak jsem musel trochu skřípnout jistého Žabaře z Petržalky. Prosím tě, hej ty tam, slyšíííš, kdo je ukecal? Ich ukecávali všetci .... Chrob, Bořek teda vlastně oni dvaja ... začali na MEDe a potom na Karstě. A kdo má větší zásluhu? Nooo, myslim, že Chrobov šarm je jasný ... Ok, takže 99 ku 1 v neprospěch Bořka? :-) Noo, 98 ku 2. Ok, ukecals mě. No veď ... * Takže první 2 žabičky putují k Chrobákovi, k Bořkovi putuje malé bezvýznamné plus. Popojedem ne? Máme tu takový nevšední případ. Přivedla ji sice Bára, ale ... Jak praví 1. letošní číslo Polarisu: Do Křenovic na BBP přijel i Zhustův modrý forman s Otrim a Olafem, kteří si ještě navíc nabalili dvě baby. Jednou z nich byla samozřejmě Bára a druhou možná další potencionální orienťačka (když Otri zapracuje). Její jméno je Janča Čápová, ještě nedotčena registračním číslem, ale modří už vědí :-) * Otri získává taktéž jednu žabičku, Bárča malý plus a Humlíček jedno kur** velký minus (za její deportaci z autobusu)! :-) No ať rozdám i pár žabáků, přeorientujem se na druhý pohlaví. Oddíl přes zimu posílili dva Žabaři - Olaf s Georgem. Tomáš Dlabaja (Olaf) Do oddílu byl nejspíš dovlečen, aby, když se zadaří, mohl občas prohnat Zhustu. Jako důvod přestupu napsal do kolonky viník - Zhusta. Jirka Michal (George) Bez udání důvodu (viníka). Nechtěl běhat za Bruntál, když je v Brně. A Žabiny byly v Brně jasnou volbou. ….a prej měl nějaké známosti s jistou svatou trojcí!!! :-) * z tohoto kola si odnáší jednoho žabáka Libor a ať neřekne, že na něm šetříme, přihazujem také jednoho kačáka (ať si v úterní tělárně nestěžuje, že jich má málo :-)) A po Tour de Valašsko - Haná, bych ještě jednou zabrousil na Slovensko. Martin Mazur (Mazo) "Mazo, pověz mi na rovinu, kdo tě kúpil?" Cituji: "CHROB ma získal, ale moc mu to nevyšlo, teda uvidí sa na buducí rok - tento rok pokladam za svoj najhorší (okrem MED štafiet )." "Ok a jako správnej člen oddílu přijedeš na oddíláč, ...za Bořekm a Matesem?" "Jo jasně predsa ťa nenecham vyhrát .... A nie za Bořkem a Matesem. Já totiž abstinujem!" ...no tak to jsi nemohl udělat hezčí tečku za naším rozhovorem :-) * další >tentokráte< žabák pro Chrobáka. Hanička Sluničko :-) Bajtošová Prečo ČR a prečo někto jako Žabiny? Vzaujme zvýšenia svojej vykonnosti... Kedže ma dost naštvalo, že som nešla na MSJ do Estonska, chcela som urobit všetko preto, aby sa mi to tento rok nestalo... Do úvahy pripadalo ešte Maďarsko, ale nehovorim rečou ich kmena a Čechy su mi bližšie... No a dál už to dopovím za teba, dovolíš? :-) Náhle přijel princ a zopítal sa, nechceš zkusit štafety a družstva za humnama v Česku? Čas i chuť máááš, tak na co čekáááš?! Paĺo má bezva káru a z Blavy je to kousek, on tě k nám hodí. * od hlavičky k bříšku patří žabička Zhustovi a zbytek až po blány mezi prstíky na nohou patří rodině Bukovaců. Thank you, thank you very much! Martin Veseláček Už je stálicí na orienťáckém nebi. Letos přestoupil z SBK. A vůbec nikdo ho nepřemlouval. Jak je to kurňa možný? Na tom musíme zapracovat. Dyť nám mohl proklouznout mezi prsty někam jinam! :-) Verča Křístková Nedokázal jsem se dostat s Verčou do kontaktu. Ale myslím, že důvod byl jasný. Studium v Brně a to, že zde trénuje. Ačkoliv letos jsme ji na závodech příliš neviděli kvůli zdravotním problémům. A taky ji nikdo nepřemlouval. Ale jestli je tohle všechno kec, tak to všechno v příštím čísle dementuju :-) A nejlepší nakonec, že jo Bořku? Tomáš Bořil Taktéž se nám nepodařilo získat jeho vyjádření na kameru. Ale pozorně jsme sledovali jeho aktivity o loňských letních prázdninách. Už už to vypadalo na přestup do LPU. Ale Bořka na mikinu jen tak nedostanou. Na něj se musí jinak :-) * Žabák poslední zůstává nerozdán. Děkuji za pozornost Olaf Záblesky
Časopis orientačních běžců klubu ZBM Šéfredaktor: Jiří Zelinka Na vydání tohoto čísla se podíleli: Jiří Zelinka, Jakub Pracný, Martin Mazúr, Adam Chromý, Jakub Zimmermann, Filip Dědic, Tomáš Dlabaja a Libor Zřídkaveselý Toto číslo vyšlo 20. října 2004 - v tištěné podobě |